Našla jsem tu ale i mnoho přátel, kteří mě naopak zajímají moc. Mezi ně patří Kristina Vochočová, úžasná žena, které osud přihrál manžela a dvě děti, bohužel obě postižené těžkým autismem. Dcera Terezka je neobyčejně inteligentní a komunikativní, Kristina s ní natáčí videa, která Terezku baví a motivují. Jsou velmi inspirativní jako třeba to nejnovější o zkoušce sirén. Nikdo z nás si ale neumí představit, jak náročná na psychiku i fyzično je celodenní, celoroční, celoživotní péče o děti s touto diagnózou. Kristina se samozřejmě dívá i dopředu, přemýšlí, jak bude o tyto děti postaráno v budoucnu, a tak založila Spolek Vladimíra Vochoče, jenž by měl pomáhat podobným rodinám jako je ta její. O Vladimíru Vochočovi si můžete najít informace, že to byl statečný právník a diplomat, který pomohl jako čs. konzul ve francouzské Marseille mnoha židovským uprchlíkům na začátku druhé světové války, aby se v 50. letech dočkal žaláře jako politický vězeň. Přitom vychovával autistickou dceru Nanynku, s níž mu nikdo nepomohl.
Kristinu jsem dnes na chviličku potkala. Běžela k zubaři a stihla mi dát vánoční dárek. Před časem jsem psala o rtěnce, kterou přestali vyrábět, a ona při tom všem svém vytížení se mi pokoušela tuhle rtěnku sehnat. No, nesehnala, ale koupila aspoň trochu podobnou. Vždyť to říkám - je neuvěřitelná. Její Terezku jsem potkala před pár dny úplnou náhodou na Václaváku v doprovodu dvou žen, které si s ní udělaly vycházku. Zrovna jsem koukala do výlohy Academie, přesto jsem bezpečně poznala její hlas. Přeji celé rodině Vochočových, aby dokázali ustát všechno, co jim osud přináší a posílám jim energii.
