Jednou z nejlepších výstav loňského roku pro mě byla ta, která připomněla dílo fotografa Freda Kramera v Uměleckoprůmyslovém museu.
Však si také na ni pěknou řádku let počkal! Zemřel totiž již v roce 1994 a jeho manželka se po nějaké chvíli váhání rozhodla věnovat jeho fotografickou pozůstalost právě Uměleckoprůmyslovému museu. Když jsem se kdysi začala intenzivně věnovat "retro" tématice a navštěvovat mj. bývalé manekýnky, Kramerovy snímky jsem u nich vídala a fascinovaly mě. Byly tak moderní, krásné, svěží a to bez ohledu na to, zda vznikly koncem 50. let, v 60. letech či později. Mankýnky si fotografa chválily, ale nic zvláštního mi o něm nikdy neřekly (teď už vím, proč - příliš se nesvěřoval a byl opatrný). Je pravda, že jsem bohužel nezpovídala tu, která byla jeho největší Múzou - a sice Růženu Urbanovou Polákovou, ale často s ním fotila také Jana Sedlmajerová, využívaná vysloveně na reklamní snímky, a s ní se znám dobře. Nakonec jsem ji také přivedla vloni na vernisáž výstavy a myslím, že z ní měla radost nejen ona, ale i kurátor Jan Mlčoch. Právě na vernisáži jsem se ale seznámila s ženou, která mi ochotně a s citem následně otevřela všechny třinácté, čtrnácté a bůhvíjaké komnaty ze života Freda Kramera a jeho ženy Heleny Grabensteinové. Jmenuje se Zuzana Janotta, je jeho neteř a přijela na akci z Pasova, kde žije. Měla jsem pak možnost se s ní znovu setkat a prohlédnout si alba, která jí strýček fotil od jejího narození a posléze jsme spolu navštívily i dům v Karlíně, kde bydlel. Velmi zajímavý a pohnutý je nejen jeho osud, ale i příběh jeho statečné ženy. O tom všem píšu v článku, který dnes vyšel v časopise Vlasta.
Na úvodním snímku je Zuzana Janotta, kterou jsem vyfotila u původní mozaiky v karlínském domě, kam chodila na návštěvy za Fredem Kramerem.
Kramer byl autorem snímku Košířské madony, kterou používala jako logo samizdatová Revolver revue, aniž by znali skutečného autora. Ten se jim ale posléze přihlásil.
Na barevné fotce je Jana Sedlmajerová s Janem Mlčochem.
Na čb fotce pak je malá Zuzanka se strýčkem a tetičkou na koupališti.
Autorem Kramerova portrétu je Ludvík Baran /snímek je z archívu UPM/.
