Kočka ze Záběhlic

I když se dožila požehnaného věku 91 let, ta zpráva mě mrzí. Byly jsme kamarádky od roku 1985, kdy jsem ji přišla prvně zpovídat do krásného historického domu v Karlově ulici, v němž bydlela - na rozdíl od mnoha obyvatel téhle turistické lokality - až do své smrti. V té době byla už dva roky vdovou, svého muže Zdeňka Nerušila, tanečníka a textaře, velmi milovala a už nikdy se znovu nevdala. Vychovávala sama dceru Barušku, z níž se stala učitelka a o maminku se v poslední době vzorně starala. S Věrou jsem mluvila naposledy v dubnu, kdy jsme jí z redakce měsíčníku RETRO posílali časopis, v němž vyšel její medailon. Zrovna se zotavovala ze zápalu plic, ale také ji zlobilo srdce. Poslední tři dny prý strávila v nemocnici na Františku, kde ji dcera držela za ruku i v tom posledním okamžiku...

Věra Nerušilová nechyběla u křtu mé knížky Rada Vacátko a jeho hříšní lidé v roce 2007 i u křtu volného pokračování knihy Zločiny a vášně za rady Vacátka o 5 let později. Zahrála své legendární "hříšné" písničky i při odhalování pamětní desky policejnímu radovi Vaňáskovi /předobrazu Vacátka/ , kterou se mi podařilo prosadit na MČ Praha 5 v roce 2017. Psala jsem také o "jejím" domě v Karlovce v knize Nové příběhy domů slavných. Ten dům je naprosto mimořádný a na rozdíl od mnoha dalších v centru si ho můžete kdykoli prohlédnout alespoň ze dvora. Když jsem u Věry byla poprvé, byl dům tak tichý a klidný, mohla se tam opalovat třeba nahá a nikdo ji neviděl. Po roce 1989 se v něm objevily různé provozovny a proudí tam zvídaví turisté. Věřin byt, ukrytý za tlustými zdmi, byl ale stále velmi tichý - a co všechno se tam kdysi odehrávalo! Historek o tom měla Věra nepočítaně. Přeji ti, milá Věruško, šťastný let do nebe a děkuju za přátelství.

Fotky ze křtu knihy v roce 2007 pořídil Martin Kubica.