V Praze vyvrcholila trpická vedra, když se rtuť teploměru vyšplhala nad pětatřicítku.
V Praze vyvrcholila trpická vedra, když se rtuť teploměru vyšplhala nad pětatřicítku. Kdo mohl, zmizel z města do přírody. Já se chovala přesně naopak. Jela jsem do Nuslí rozpálenou tramvají za Bohumilem Švarcem. Tento herec je pověstný nejen svým silným libým hlasem, a proto vyhledávaným dabérem, ale také vitalitou, která ho neopustila ani v 80 letech. Je počtvrté ženatý a ženy ho ještě stále zajímají...Mě však zajímalo jeho vzpomínání na Martina Friče, našeho nejlepšího režiséra, s nímž se Bohumil kamarádil až do jeho smrti v roce 1968. U pana Švarce jsem nakonec pobyla tři hodinky, venku mezitím sprchlo, a návrat domů už byl o něco snesitelnější. Bohumil Švarc je studnice, skoro se divím, že ho novináři víc nevyhledávají.
Snímek Bohumila Švarce je z tv inscenace Egyptologové.
