A pak že existují náhody! Měla jsem dnes domluvenou hodinku povídání s Josefem Vinklářem a potkala jsem ho už ve Vítězné ulici, jak si kupuje jahody. Posadil mě do auta a řekl, že má dnes premiéru.
A pak že existují náhody! Měla jsem dnes domluvenou hodinku povídání s Josefem Vinklářem a potkala jsem ho už ve Vítězné ulici, jak si kupuje jahody. Posadil mě do auta a řekl, že má dnes premiéru. Poprvé od své operace si totiž sedl za volant. Pilně rehabilituje a hlavně nepodléhá žádnému bolestínství. Rád by od podzimu zase hrál v Národním divadle. Jediné, co se mu zatím nevrátilo, je chuť k jídlu. Jahody si koupil proto, že je v dětství měl rád s mlíkem, a tak si je tak zase chce dát. Vzpomínali jsme na seriál Hříšní lidé města pražského a pan Vinklář u toho vykouřil dvě cigarety. To je prý lékaiř povolený příděl...Vím, že je velký kamarád s Arnoštem Lustigem, který se vloni začal rvát také s onkologickým onemocněním. A tak moje poslední otázka zněla: Jak je Arnoštovi? Bohužel jsem se nic dobrého nedozvěděla. Už delší dobu leží v nemocnici....
