Díky novinářskému zájezdu jsem měla možnost strávit týden v Egyptě a doporučila bych návštěvu téhle země jako terapii každému. Nejde mi o propagaci obvyklého smažení těl v Hurghádě na pláži, ani o známé slunce-voda-vzduch léčí tělo i duch, ale o prosté dívání se a vnímání života Egypťanů, zvláště těch prostých. Pečlivé obdělávání políček podél životadárného Nilu, jízda na oslu, pojídání chlebových placek, stopování na prašných silnicích, smích bosých dětí, houkání klaksonů, hlasy muezinů modlících se v mešitách, tržiště plné látek, barev a vůní i pachů, liknavost, s jakou vnímají dodržování času, posedávání na zemi kdekoli v kousku stínu, čtyřicet let stará auta a tramvaje - to všechno vám během pár dnů natolik vleze pod kůži, že všechny běžné české problémy se vám budou zdát směšné.
Přesto jsem hned v letadle na cestě domů zhltla porci novinek v MF Dnes a u s ulehčením si přečetla, že má Karel Gott další dceru, že na smrtelné posteli leží vůdce podivné sekty, který otročil ženy a že Janek Kroupa usvědčil úplatného soudce.
