Neštěstí nechodí po horách, já vím...V srpnu 2002 jsme prožívali povodeň, která zasáhla Petrskou čtvrť víc, než by si kdokoli předtím uměl představit. Mezitím nás jednou vytopili sousedi a dnes v pět hodin ráno znovu. Zvuk prudkého lijáku mě doslova vytáhl z postele, otevřela jsem dveře do kuchyně a tam tekla ze stropu voda v proudech - a já na to asi pět minut nevřícně zírala, neschopná jakékoliv akce. Zkrátím na minimum: po 20 minutách se dcerám podařilo zavřít hlavní uzávěr vody, ale to už celá dřevotřísková linka nasákla komplet vodou a následně začala bobtnat, zničené všechny elektrospotřebiče, nefungující proud - tudíž bez ledničky, myčky a pračky - zkrátka vše nefunkční a zbytečné...a všude oranžová barva ze stropu. Vzpomněla jsem si na milé chudé Egypťany a jejich domečky bez střechy na pobřeží Nilu. Proč by také měli střechu, když jim nikdy neprší? Proč mikrovlnka, varná deska...když se dá vařit na ohništi...Přesto mě deprese neopouští. Soused seshora má v bytě ještě krb a pravidelně u něj pořádá sedánky. Zatím nás ohrožoval jen vodou, co bude příště?
