Štíhlá postava v rozevlátém plášti stoupá vzhůru strmou Nerudovou ulicí a zastaví se až u domu, kterému se říká U Hlubokého sklepa
Štíhlá postava v rozevlátém plášti stoupá vzhůru strmou Nerudovou ulicí a zastaví se až u domu, kterému se říká U Hlubokého sklepa. V suterénu je totiž skutečně rozlehlý sklep se zachovalým gotickým vodovodem. "Dal bych si kafíčko," praví a posadí se na jednu z volných židlí na útulném dvorku, kde počátkem devadesátých let provozovali manželé Vosátkovi galerii a kavárnu. Jindy vyjede Nerudovkou ve svém stařičkém trabantu s cedulí Národní divadlo za předním sklem, zaparkuje a ani se nenamáhá auto zamykat - stačí, když odšroubuje volant. Určitě poznáváte - řeč je o herci Josefu Kemrovi, který tu dlouhá léta bydlel v domě U Bílé řípy. Měl maličký byt s malovaným stropem, zcela naplněný starožitnostmi - byl jejich vášnivým sběratelem. Ačkoli pocházel z Vinohrad, cítil se zapřísáhlým Malostraňákem. S oblibou navštěvoval ateliér malíře Josefa Němce v Míšeňské ulici, nosil k němu desky s Bachem, Berliozem a Janáčkem a někdy si k tomu zapreludoval na violoncello. V chrámu svatého Víta měl svou lavici, žádnou neděli by nevynechal mši. V roce 1984 si zahrál v Malostranských povídkách Hastrmana, tedy pana Rybáře, který si myslel, že vlastní vzácnou sbírku kamenů...Ani smrt si pro pana Kemra nemusela jít daleko. Zemřel 15. ledna 1995 pár kroků od svého domova, v Nemocnici milosrdných sester sv. Karla Boromejského.
Foto Jaroslav Jiřička
