O Lídě Baarové vyšla již řada knih a její lásky byly propírány dopodrobna. O jedné, kterou zažila v krásných osmnácti, se však dosud nevědělo.
O Lídě Baarové vyšla již řada knih a její lásky byly propírány dopodrobna. O jedné, kterou zažila v krásných osmnácti, se však dosud nevědělo. O čtyři roky staršího Noru Stallicha, který byl nejen hercem, ale především vynikajícím tenoristou, poznala při natáčení filmu Zapadlí vlastenci a byl z nich opravdu krásný pár. Plnil stránky časopisů, protože i film režiséra Krňanského, v němž si zahrály dvě velké hvězdy té éry - Jaroslav Vojta a Hugo Haas - se povedl. Dnes nám může připadat komický, ale v roce 1932 znamenal průlom. Patřil k prvním českým zvukovým filmům a navíc přinesl silně vlastenecký tón poté, co do našich kin směřovala řada německých snímků, proti nimž se zvedla vlna protestů. Vlastenectví mělo v té době zcela jiný význam než dnes, kdy jsme se na něj v podstatě vykašlali.
P.S.: Pokud vám jméno Nora Stallich nic neříká, vzpomeňte si na podobné - pod spoustou filmů (např. Tajemství krve, Florenc 13.30, Starci na chmelu) je jako kameraman uveden Jan Stallich. Byl to Norův strýc.
