Architekta Zdeňka Lukeše netřeba představovat. Mnohdy s ním nesouhlasím, na což mám jako laik jistě právo, ale jeho vědomosti uznávám.
Architekta Zdeňka Lukeše netřeba představovat. Mnohdy s ním nesouhlasím, na což mám jako laik jistě právo, ale jeho vědomosti uznávám. V Nakladatelství Lidové noviny mu začala vydávat Psí vycházky ve stejném formátu a úpravě jako zde vycházely pražské eseje profesora Františka Dvořáka. V první knížce si Lukeš vzal svého labradora Sama Keblůška na procházku pražským ringem, tedy Revoluční třídou přes náměstí Republiky až po třídu Národní. Nápad s psími vycházkami vznikl ovšem mnohem dřív, v roce 2001, kdy Lukeše požádal Ondřej Neff z Neviditelného psa, kde pan architekt publikoval, aby pro něj a několik přátel udělal procházku Pražským hradem a upozornil je především na méně známá místa. Tak jsem se např. dozvěděla, že Praha nemá jen palác Metro na Národní třídě, ale také v Revoluční ulici čp 772/21. U domu je vždy krátký medailon jeho architekta, chybí mi však datace, kdy byl objekt postaven. A kdybyste chtěli vědět, kde v Revoluční ulici najdete motivy uren, vězte, že na atice domu čp. 1546/24, který patřil Společnosti přátel žehu. V přízemí je oblíbená prodejna bytových doplňků. Naoko.
