Právě dnes by slavil Vladimír Ráž 88. narozeniny. Navštívila jsem spolu s jeho ženou Olgou jeho hrob na vyšehradském hřbitově a děly se neuvěřitelné věci.
Právě dnes by slavil Vladimír Ráž 88. narozeniny. Navštívila jsem spolu s jeho ženou Olgou jeho hrob na vyšehradském hřbitově a děly se neuvěřitelné věci. Než jsem sem došla, míjela jsem chrám sv. Petra a Pavla, kde právě dozníval smutný tón varhan a před kostel vycházely ženy ve vltavanském kroji. Zemřela jedna z významných členek nejstaršího pražského spolku Vltavan a rozlučka s ní probíhala podle všech pravidel, velebně a s úctou. Říkala jsem si, že to by se Vladimíru Rážovi také líbilo. Olga přinesla krásné květiny, které začala zasazovat do země a já mezitím chodila pro vodu. Uvědomila jsem si, že Vladimírův hrob je skutečně výjimečný. Byl vytvořen přesně podle Olžiných návrhů z růžové žuly a místo křížku ho zdobí růže. Při cestě zpátky jsem to vzala po schodech na nábřeží a na Výtoni u Celnice už vlál na vltavanském stožáru černý prapor a členky spolku se sesedly na zahrádce hospůdky. Tak se mi zdá, že to všechno bylo dnes zrežírované v lehce dušičkovém tónu - ostatně jako i počasí.
