Obrana proti kompilátorům
Víte, jak se odliší poctivá životopisná kniha o nějakém umělci od nepoctivé? A zajímá vás to, když vejdete do knihkupectví?
Opravdu nejsem Frkalová
Dopředu podotýkám, že příběh se nestal mě, ale osobě mně blízké. Dovolte však, abych ho převyprávěla za ní.
Opravdu nejsem Frkalová
Dopředu podotýkám, že příběh se nestal mě, ale osobě mně blízké. Dovolte však, abych ho převyprávěla za ní.
Trvá to už řadu měsíců. Ve dvě v noci mi zazvoní mobil a tam se ozvou podroušení kamarádi s moravským přízvukem: "Zuzankó, máme tě rádi!" A zavěsí, sotva se stačím probrat natolik, abych jim odpověděla, že nejsem žádná Zuzanka. Přes den naopak volají střízlivé kamarádky."Už jsme se dlouho neviděly, tak kam vyrazíme?" Marně pátrám, odkud znám ten hlas. Která kamarádka vlastně volá, když ji nemám uloženou v paměti telefonu? Pak se domluvíme, že volají přece Zuzanku Frkalovou. Ne, to nejsem já, odmlouvám a zavěsím. Nikoli na dlouho. Z jakéhosi úřadu po mně chtějí potvrzení o studiu. Než si vyříkáme, že ho nechtějí po mně, ale po slečně Frkalové, uběhne pět minut. "Haló, to je paní Frkalová? Vyhrála jste čištění bot zdarma!" Kouknu se na špičky lodiček. Hm, ty by potřebovaly spíš zdarma opravit. "Nejsem paní Frkalová, ale jestli chcete, vyčistěte boty mně," pokouším se o legraci. Nejsou proti, ale musela bych kvůli tomu do Brna, což by se, pravda, zas trochu prodražilo.
Nedávno volali ze spořitelny. S příjemným ženským hlasem jsem chvíli řešila jakýsi platební příkaz, než jsme zjistily, že spolu vůbec mluvit nemáme. Nejsem klientka Frkalová. Mezitím přicházely nejrůznější esemesky. Na některé jsem se chytla jak na špek. "Čekám tě ve vaně, drahá," psal mi jakýsi žertéř, a tak jsem odpověděla, že mám radši sprchu. Dialog chvíli pokračoval, dokud jsem nepochopila, že dotyčný je nadržený fotbalista a vanu napustil kvůli Frkalové. Zprávy typu "Dorazili jsme s tchánem v pořádku" už mě nechávají úplně chladnou. Neobvolávám kvůli nim všechno příbuzenstvo, stejně bych zjistila, že jde o Frkalovi a spřízněné rody. Ovšem zpráva o tom, že "Marcelka tě pozdravuje", mě na chvíli rozhodila. S jednou Marcelkou se znám a měly jsme spolu vážný spor. Že by se konečně umoudřila? A co když pozdravuje Frkalovou? Raději neodpovídám. Tuhle jsem si řekla, že to už tak nenechám. Volala jsem na Vodafone s dotazem, co mám dělat. Tohle mobilní číslo prostě přede mnou patřilo jakési Frkalové a pořád ji na něm někdo shání. Číslo prý dva roky nepoužívala, a tak bylo odpojeno z provozu a poté znovu nabídnuto. Můžu si ho jedině zas vyměnit. Také jsem zjistila, že paní Frkalová ho má stále uváděné v telefonním seznamu. Tak s tím už nejde udělat vůbec nic. Jedině sehnat skutečnou paní Frkalovou a domluvit se s ní, aby si zažádala o výmaz. Jelikož mám ale dost jiných věcí na práci, obávám se, že detektivní pátrání po své mobilní dvojnici nechám plavat. Leda, že by si přečetla tenhle článek a ozvala se sama...