Všichni oslovení tvrdili, že jsou v režimu utajení. Většina mého článku je však o barvité historii podniku, k němuž mám srdeční vztah. Když mi bylo šestnáct, nastoupila jsem do podzemí hotelu na letní brigádu do prádelny. Svérázné ženské mě tam zasvětily nejen do procesu napínání prostěradel na mandl a jiné složitosti /byla to skutečná dřina a za chvíli z člověka lil pot ve velkém/, ale z útrob hotelu vylovily i ohmataný cyklostylovaný spisek o jeho zakladateli hoteliéru Šroubkovi a trochu se divily, proč mě to tolik zajímá. Já byla tak nadšená, že jsem si spisek během léta 1977 ručně přepsala. O to větší byla moje radost, když mi po desetiletích originál knihy prodal za vlídnou cenu antikvář Jakub Cortés. Podzemí hotelu bylo neméně zajímavé než jeho nadzemní část. Děkuji také Radomíru Kočímu za fotky interiéru, které v něm pořídil při exkurzi před definitivním zavřením hotelu. Ostatně jeho kniha Prázdné domy stejně jako platforma prazdnedomy.cz je mimořádně záslužná.
Přikládám navíc unikátní dobový průřez grandhotelem Šroubek.
