Na této knize je od prvních řádků vidět, že ji psal člověk opravdu zanícený, s vřelým vztahem k tématu. Jak sám Jiří Uhlíř v jejím závěru dodává, práce na ni začala již v roce 1977, mezitím samozřejmě publikoval spoustu jiných věcí, ale téma Thonet se prostě stalo jeho životním. Studoval archívy, komunikoval se současnou firmou TON, která dokonce publikaci finančně podpořila, hledal pamětníky, napravoval chyby či nepřesnosti, které se v minulosti v souvislosti s tématem objevily. Osud Michaela Thoneta a jeho nábytku je zároveň příběhem zlatého věku průmyslové revoluce a zárveň je zcela mezinárodní. Němec Thonet přišel z Porýní do Vídně a potom na Moravu, kde založil první dvě továrny, pak další na Slovensku a jeho synové v košatosti pokračovali a rozšířili se i do Polska, tehdy ještě Ruska. Vznikl koncern s 10 000 zaměstnanci, ale co je nejvíc potěšujííc, legendární výrobky přežily až dodnes! Dočetla jsem pozoruhodnou knížku a šla si objednat přes e-shop alespň klasickou thonetovskou stoličku. Vzpomínám si, že židle Thonetky měl ještě doma můj dědeček, ale já tomu tehdy vůbec nerozuměla a patřičně bych je dokázala obdivovat až dnes. A určitě se někdy zajedu podívat do Bystřice pod Hostýnem, protože tam mj. nechali vybudovat skvělý pomník panu Thonetovi - ovšem že v podobě židle!
