Z dětství mám rozhlas spojený s hlasem Vlastimila Brodského a jeho pohádkovým Hajajou.
Také si vybavuju rozhlas po drátě, který měla v kuchyni paní Novotná, naše sousedka ve Svobodovce. Byla to jednoduchá bedýnka pouze s jedním knoflíkem na ovládání, který reguloval hlasitost. Hrála v něm jediná stanice Československého rozhlasu a vybavuji si z něj ranní rozcvičku, zprávy, vzpomínkový pořad A léta běží, vážení a hodně dechovky. I když jsem milovala Golden Kids a jejich hity, potažmo Káju Gottů, u hlídací babičky jsem ráda poslouchala písničku "Tu červenou sukýnku nejradši ze všech mám", protože jsem tehdy nosila modrou plisovanou sukni a toužila jsem právě po té červené, což se mi splnilo až v pubertě...
Se zájmem sleduji, jak poctivě se připomíná 100. výročí Českého (Československého) rozhlasu a jaké akce se při té příležitosti uskutečnily. V týdnu jsem viděla novou expozici Národního technického muzea, věnovanou především vývoji rozhlasové techniky a pak jsem se mohla začíst do zbrusu nové publikace Rozhlasto, která je plná krásných dobových fotografií, plakátů a dokumentů a je radost ji pročítat. Z knihovny jsem si vyndala pro doplnění dvě knížky z minulých let - Na vlnách času, která vyšla k rozhlasovým osmdesátinám a Neviditelné herectví z roku 1982, publikaci k jeho šedesátinám, která navzdory době, kdy vznikla, obsahuje také mnoho pozoruhodných snímků a vzpomínek osobností s rádiem těsně spjatých. A pak mám malou brožuru 25 let čs. rozhlasu MEVRO z roku 1948, které si vážím jako dobového dokumentu.
Přikládám pár obrázků a mezi nimi i tří přijímačů - kurátor NTM René Melkus o nich právě vydal i publikaci, která přibližuje zajímavou sbírku muzea z let 1923-30 /předpokládám, že další éru zmapuje později/. Vybrala jsem záměrně dva přístroje z let 1932-3, které se mi dzají velmi elegantní a díky jejich tvaru se jim říkalo kaplička. Třetí je pak již hranatý a robustnější tzv. národní přijímač. Vyráběly ho všechny továrny, sdružené pod podnik TESLA v letech 1947/8, a to v milionové sérii. Nový nastupující politický systém chtěl mít obyvatelstvo pokryté rozhlasovým přijímačem, z nějž by k němu sesílalo potřebnou dávku ideologie... Na dalších snímcích je režijní stůl z květnových dnů 1945 a krásný tlampač z Velké Británie z roku 1923, který sloužil společnosti Radiojournal k propagaci rozhlasového vysílání.
