Já často. Mám pocit, že se na to nejlíp soustředím. V posledních večerech mi proudily do ucha Směšné lásky, povídky Milana Kundery. Supraphon vydal nahrávku těchto povídek z Českého rozhlasu Brno z roku 2008 v režii Antonína Přidala. Nemůžu si pomoct, ale nejvíc mě baví ta první Já, truchlivý bůh. Kundera ji napsal během dvou dnů v roce 1958. Je v ní úžasná energie, slovní ekvilibristika, ironie, humor, sarkasmus. I proto se tak povedla i její filmová verze s Milošem Kopeckým a Pavlem Landovským v režii Antonína Kachlíka. Zfilmovaná ovšem byla i povídka Nikdo se nebude smát (jako režisérský debut Hynka Bočana). Povídky vycházejí z nevinné hry, jakési anekdoty, které se dopustí muž na začátku příběhu, aby ho posléze zaskočily nečekané následky. Proto se také poslouchají s napětím jako malé detektivky. Kundera je původně vydal ve třech sešitech Směšných lásek, později je začal revidovat a tři z nich odstranil. Směšné lásky byly v 60. letech mezi mladými čtenáři ve velké oblibě, o čemž svědčí i velmi použité a otrhané přebaly původních vydání, pokud se objeví někde v antikvariátě. V audioverzi si můžeme vychutnat hlasy Jana Kolaříka, Igora Bareše, Františka Derflera, Ladislava Lakomého a Antonína Přidala.
