Tak vám nevím. Herec je asi už dost upečený svým vlastním charakterem a postavou.
Mnoho se jistě může naučit na DAMU od zkušených profesorů, ale ta nátura, ta tam prostě je a hotovo. Pak už jen záleží na scenáristovi a režisérovi, jak s tím naloží, zda vyhmátnou to podstatné a cenné v něm, nebo to naopak nechají spát, či to ještě ke všemu pokazí nějakými slátaninami. Jiří Krampol je toho názorným úkazem. Mně se nejvíc líbil v seriálu Synové a dcery Jakuba skláře, kdy nastal ten první případ - totiž hrál nejlíp, jak uměl, postavu, která k němu sedla. A pak mám ráda ještě tu jeho přirozenou vypravěčskou polohu, kdy obyčejnej kluk ze Žižkova přetavuje nějaké své vzpomínky osobitě a po svém a to kdykoli a kdekoli. Vůbec to nemusí být v pořadu ala Nikdo není dokonalý. Já jsem si jednou zažila v hotelu Axa, kam chodil do posilovny, jeho krátké vyprávění o Jiřím Kodetovi. Snad jsem mu ho moc nezkazila, když jsem ho posléze zvěčnila v knížce Herecké balady a romance. A pak jsem za ním byla po letech, to ještě bydlel v Pařížské ulici, ale sešli jsme se v jakési hospodě za rohem, kde kupodivu ještě neměli světové ceny. Jen si nemůžu vzpomenout, o čem jsme se tehdy bavili. Zato teď při čtení knížky Vylomeniny Jiřího Krampola, kterou vydal Radioservis, jsem se opět příjemně pobavila s pocitem, že si to vychutnávám zase jaksi soukromě. Ostatně čtení bývá takové. Krampol zažil ne úplně veselé dětství, když mu těžce onemocněl tatínek a najednou výrazně zchudli, ale to na jeho optimistickou povahu nemělo naštěstí vliv. Prošel si i prací v továrně Aero ve Vysočanech a získal výuční list soustružníka pod příslibem, že to nikdy v životě nebude dělat. Slib rád splnil. Krásně vypráví o svém třídním profesorovi na DAMU Miloši Nedbalovi. Tady mu člověk ani nechce věřit, že by to všechno byla pravda. Ale to přece není podstatné. Nedbal Jirku oslovoval "Krampoul" a měl ho zřejmě docela rád. Díky knížce jsem si připomněla film Pršelo jim štěstí, kde Jirka hrál snoubence Jiřině Bohdalové. Tomu bych také skoro nevěřila. Knihu doprovází řada unikátních fotografií z hercova archívu - několik jich přikládám /Jiří se synem Tomášem a maminkou, Jiří s Vaškem Sloupem a se spolužáky z DAMU v Krkonoších/.
